Červenec 2008

Fiji od Terky - redaktorky

24. července 2008 v 18:07 | Terka
Dál už se snad ani doletět nedá. Sto osmdesát stupňů východní délky či ještě jinak dvaadvacet hodin letu z jednoho konce zeměkoule na druhý. Kavkaz, Sibiř, Indický oceán, to všechno musíte překonat, chcete-li se dostat do jednoho z nejzastrčenějších rájů světa, na Fiji. I když rájů...
Tento článek napsala Terka pro časopis Žena a život.
"Žádný bazén, žádné drinky, toho si ještě užijeme! Jdeme poznávat," opakovala jsem si, když jsem se nemotorně hrabala ze sítě pod kokosovými palmami, kde bych po vyčerpávající cestě strávila klidně týden v kuse. Od zasněžené Prahy nás dělilo bezmála dvacet tisíc kilometrů, zatímco k Modré laguně, v jejíchž hříšně mělkých vodách svého času rozkošnicky dováděla Brooke Shields, to bylo jen pár desítek kilometrů lodí. Než se předávkujeme luxusem, chtělo by to trochu dobrodružství, říkala jsem si. Naivní úvaha...
Real Fiji?
Fiji je trochu jako dítě. Neohrabané, zlobivé, nepředvídatelné. Každý den něčím překvapí, každý den něčím naštve. Ale také se těžko opouští, protože je prostě úžasné a bezkonkurenční. Můžete na něj nadávat jak alík, ale ve skutečnosti ho milujete. Doživotně.Na Fiji se jezdí za teplem a plážemi a když máte dost peněz, asi to je skutečně zdroj hojnosti a slasti. S menším rozpočtem je cesta k ráji o poznání dobrodružnější, ale zase poznáte "to pravé Fiji" - tedy nikoli jen kýčovité laguny, ale i silnice plné metrových děr, které nikdo nikdy neopraví, zamřížované indické obchůdky, ve kterých se marně budete ptát po evropských vymoženostech, vesnice, kam vás nedovede průvodce a kde po setmění není radno zastavovat. A hlavně ulepený chaos a la Bombej. Ano, i to je Fiji. Možná dokonce hlavně to.
Ráj ano, ale pro otrlé
Popravdě, mnoho jsem toho o Fiji před cestou nevěděla. Nebýt faktu, že právě na tenhle trs tichomořských ostrůvků si odskočili známí ze Zélandu, asi by mě ani nikdy nenapadlo táhnout se za exotikou tak daleko. "Konečně budeš jenom ležet na pláži a chytat bronz," věštily kamarádky, které nedokázaly pochopit, proč se i z obyčejných středomořských dovolených musím vracet zdevastovaná, a upřímně mi přály něco zcela nedobrodružného. Ostatně i na těch několika málo webových stánkách o Fiji se psalo většinou jen o bělostném písku, průzračných lagunách a přívětivé exotice.
Nepohodlí? Kdeže. Havěť nejedovatá, původně kanibalští domorodci neškodní, ba dokonce pohostinní, a horečka dengue, jediné potenciální nebezpečí, zrovna nemá sezónu. Prostě nezkusit to by byl hřích. Byl, s tím souhlasím. Jedno ale musím předeslat: fidžijský ráj rozhodně není pro slečinky.
Moment, musím si zvyknout
Když jsme vystoupili z letadla, připadala jsem si trochu jako u babičky v pařníku - jen s tím rozdílem, že z tohohle nešlo vylézt a zhluboka se nadýchnout. Osmdesátiprocentní vlhkost je osmdesátiprocentní vlhkost. Zvykla jsem si. Během těch jedenadvaceti dnů jsem si ostatně zvykla na leccos. Na místní chleba, který chutnal spíš jako slaná šlehačková bábovka. Na fidžijskou pohostinnost, či spíše vlezlost, díky níž nemáte soukromí pomalu ani na záchodě. Ano, i na tu havěť, která je sice neškodná, ale - upřímně - velká a hnusná a leze vám až do postele. V některých případech se dokonce stal ze zvyku návyk. "Fiji time", středomořské tempo života znásobené deseti, mi chybí ještě teď, stejně jako absence jakýchkoli komunikačních prostředků (je nádherné být neustále momentálně nedostupný). A slunce? Mému pozadí, které se dokázalo spálit navzdory "padesátkovému" krému během několika minut mimo stín, byste to asi nevysvětlili, ale slunce na Fiji je prostě luxusní.
Ostrovní Indie
Nejdůležitější poznatek: Fiji není Haiti. Čekáte-li, že vylezete z letiště a hned před bránou vás bude vítat usměvavý domorodec s kytkou za uchem, vyvedu vás z omylu: jestli na vás bude někdo čekat, tak leda Ind v otlučeném taxíku, který vás sedře z kůže. V lepším případě. Minimálně hlavní ostrov Fiji, takzvaný Viti Levu, je totiž jedna malá Indie. Bez nadsázky. Bosými domorodci na ulicích počínaje, mešitami a ženami peroucími prádlo v kalné řece konče. Zatímco Fidžijci posedávají i ve všední den na zápraží a tlachají a tlachají, Indové se hemží, nahánějí turisty a dřou - ne náhodou jsou právě oni tažnou silou místní ekonomiky (k velké nelibosti původního obyvatelstva, pochopitelně). Koho baví asijská pestrobarevnost, minimálně pár dnů bude okouzlený i bez lagun. Pokud je ovšem vašim cílem ona kytka za uchem, tady neuspějete. Za "real Fiji" musíte na ostrovy. Bezpodmínečně.
Trpělivost přináší ráj
Na korálové skvosty rozeseté všude kolem spěchá skoro každý: Australané, pro které je Fiji asi jako pro nás chata u Berounky, dokonce ani nikam jinam nejezdí. Faktem je, že prahnete-li po panenské čistotě, a přitom chcete přežít v relativním pohodlí a zdraví, nemůžete zvolit lépe. Doporučujeme Yasawas, skupinu ostrovů na severozápad od Viti Levu. Písek, neproniknutelný prales, jedna dvě domorodé vesnice, tak nějak to na nich vypadá. Ostrůvky, na kterých vás ubytují, mají samozřejmě k dispozici turistické resorty, zapřísáhlé odmítače západní civilizace nicméně mohu uklidnit: ani v těch nejdražších z nich nemají elektřinu 24 hodin (jede se na agregát), klimatizaci, teplou vodu z kohoutku, ba dokonce ani obchod. Internet (a to ještě řádně předražený) se nám podařilo najít na dvou místech, restauraci (tj. místo, kam přijdete dají vám najíst, i kdy u nich nebydlíte) nikde. Chcete-li si užít lagunové koupání, předzásobte se pitnou vodou a počítejte s tím, že: 1) bydlet budete nejčastěji v papundeklové chatičce či v chýši zvané bur (větrák, moskytiéry v oknech a zamykatelné dveře vůbec nejsou samozřejmostí). 2)Jediné jídlo široko daleko bude to, které vám na místě uvaří, a to hezky jako na táboře, pouze v určenou hodinu a všem stejné. 3)Do vnitrozemí ostrova se buď nedostanete (silnice, ba ani cesty, které by byl cizinec schopný vystopovat, tady neexistují), nebo si budete muset zaplatit doprovod. 4)Může se stát, že se dostanete do míst, kde v době odlivu zmizí moře úplně, a vy se budete půl dne nudit v místě, kde kromě záchodků a vaší chatky není nic. 5) Ráj si musíte najít, na stříbrném podnose vám ho tady nikdo nepřinese. Ptejte se, plaťte a hlavně buďte trpěliví.
Osamělým vstup přikázán
Přese všechna "ale", které cestování po fidžijské divočině obnáší, JE tenhle kout světa romantický. A hodně. Pokud se ale bojíte, že Fiji je jen pro páry (ostatně i v Modré laguně se ráchali dva), ráda vás vyvedu z omylu. Do Austrálie to máte, co by kamenem dohodil, a Austrálie je, jak známo, líheň singl dobrodruhů. Jinými slovy, ani sami se tu nudit nebudete. V každém resortu a na každé pláži se to hemží osamělými čtenáři, kteří se jen třesou na to, až se s nimi dáte do řeči.
A i kdybyste náhodou patřili k jedincům, co se neosmělí, ani když jsou sami vyzváni, je tu ještě jedna záchrana: hromadné aktivity v resortech. Šnorchlování, výlety do jeskyní, návštěvy domorodých vesnic, vyjížďky na koni, ale třeba taky obyčejný beach volejbal nebo pití kavy, tradičního opojného nápoje, jehož konzumace vyžaduje zvláštní rituál, to vše vás uvrhne do samého centra dění. Batůžkáři jsou tu nejen vítáni, ale i ekonomicky zvýhodňováni. Takže klidně místo chlapa popadněte plavky a utíkejte na letiště. Dobrodružství není nikdy dost. A toho s pohlednicovými kulisami tuplem ne.
Co se hodí:
Jak na Fiji: z Prahy výhradně s Korean Air, sledujte výhodné nabídky (Student Agency) - nejlevnější letenky jsou mimo sezónu, což je v případě Fiji naše jaro a léto.
Co s sebou: nezapomeňte, že v tropech často prší, takže rozhodně deštník (místní ho běžně používají i proti slunci) a dostatek prádla pro případ, že nebude kde sušit. Jinak si skutečně vystačíte s plavkami a vzdušným letním oblečením. Pozor, odhalená ramena a nohy jsou v mnoha částech Fiji nepřípustné (ale skutečně!)
Zdraví a hygiena: předzásobte se léky a dobře se pojistěte, na hlavních ostrovech sice pár lékáren najdete, ale spoléhat na ně nelze. Lékaři jsou na dobré úrovni, ale není jich mnoho a jsou drazí. Na malých ostrovech pak neexistují žádné obchody, natož lékárny a ordinace. Povinně se očkovat nemusíte, vzhledem k ne zrovna ideálním hygienickým podmínkám ale více než doporučujeme očkování proti hepatitidě A a břišnímu tyfu.
Co rozhodně vidět:
Na Viti Levu ("hlavním ostrově"):
Coral Coast - pobřeží, které si v ničem nezadá s blankytnými lagunami Yasawas (zázemí má navíc levnější, a přitom luxusnější)
Písečné duny u města Sigatoka - dají se sjet na sandbordu a ústí přímo na pláži, která je cílem urostlých surfařů
Nadi - chcete-li poznat autentické Fiji, musíte navštívit větší město. Ideální je Nadi - není tak divoké, jako hlavní město Suva, ale díky indické komunitě hýří barvami.
Mt Tomanivi (nejvyšší hora Fidži) nebo Národní park Abaca - sopečné hory porostlé tropickými pralesy, plné jezírek a křišťálově čistých vodopádů. Pozor, průvodce nezbytný.
Na Yasawas:
pro "poznávače" - kupte si týdenní "bulapass" a cestujte z ostrova na ost