středa 8.3. Zhongdián

11. dubna 2006 v 23:21 | David |  Hongkong a Čína 2006
Přivstali jsme si, a už v sedm jsme vyráželi od našich směrem do Qiao Tou. Neuběhly ani dvě hodiny a dorazili jsme k vstupu, kde jsme si dali docela předraženou snídani v restauraci hned za bránou. Ještě v 9:20 na bráně nikdo nehlídal, takže jestli se někdo budete chtít dostat do do kaňonu zdarma, nemusíte přeplavávat vodu ani uplácet řidiče, stačí přespat v Qiao Tou a vyrazit na trek brzo ráno. My jsme to tak původně taky měli v plánu. Bohužel jsme předevčírem nechytli bus zLijiangu. Dneska nám autobus zastavil po 15 minutách čekání a odvezl nás za 20 juanů/os do Zhongdianu - městečko na planině v nadmořské výšce 3300m. Je to takové podtibetí s 80% tibetského obyvatelstva. Našli jsme podle průvodce nejlevnějí YHA hostel, kde s kartičkou stojí ubytování 15 juanů, pro nás za 20. Je asi 2,5km od autobusáku, takže jsme se docela prošli. Naštěstí jdem nalehko. Většinu věcí (včetně většiny peněz) jsme si nechali v hostelu v Lijiangu a vrátíme se pro ně zítra cestou na letiště. A právě ty peníze jsme nějak neodhadli, takže po koupení lístu zpět do Lijiangu a zaplacení hostelu nám zbývalo na oba pouhých 65 juanů. V café Noah jsme půjčili kola za 10/den (hrozný herky, ale jinde byly za 20 a na to prostě nemáme) a vyrazili na výlet na hot springs a kamenný most. Cestou jsme projížděli okolo polí, kde domorodci orali pluhem táhnutým dvěma jaky (nebo co to bylo) a ženy rozkopávali dřevěnými motyčkami hroudy tvdé hlíny - úplný Tibet, nádhera. Hot springs byly dva horké bazénky plné domorodců (I sem jsme museli proklouznout zdarma a to ne proto, že by 15 juanů bylo moc, ale protože by nám už nezbylo na večeři). Měli jsme ze sebe navzájem hroznou srandu, jak jsme tak všichni seděli ve slipech a domorodci s obdivem koukali na naše urostlá, leč sněhobílá těla. Kamenný most byla díra ve skále, kterou protékala voda. Těsně vedle byla postavená přírodní sauna nebo spíš pára. Tu jsme ale nezkoušeli, bylo už pozdě a cesta domů dlouhá.Večer jsme stejně strávili oblejzáním bankomatů, protože jsme v jednom outdoorovém krámku ukecali "gore-texové" snowboardové kalhoty, "soft-shellovou" bundu a pěkný 40l batoh za 350 juanů. Pino měl VISU, ale ani jeden bankomat (a že jsme jich zkusili) nám nechtěl dát. Všechny bankomaty Agricultural Bank of China dokonce skončili po našich pokusech ve stavu "out of service".
Dneska se nám 2x stalo, že jsme v restauraci nedokázali rozluštit čínský jídelní lístek a museli nás vzít do kuchyně, ať ukážeme, co chceme jíst. Pohled, který se nám odkryl nás vždy natolik odradil, že jsme poprvé raději na ulici poobědvali známé plněné knedlíčky a podruhé skončili na nudlové polívce v lepší restauraci vedle našeho hostelu.
Dnes jsme také potkali jednu cizinku, která tu už rok studuje tibetskou kulturu. Poradila nám, jak se čínsky napíše Phoenix - jméno čaje, které si u Pina objednala Terka - znalkyně čajů. Doufejme, že teď už naše návštěvy teeshopů a pokusy o správnou výslovnost nebudou tak beznadějně bezvýsledné.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 karfijola karfijola | 14. dubna 2006 v 12:40 | Reagovat

docela mě rozesmála tvoje představa o "urostlém" těle :-)

2 David David | 18. dubna 2006 v 14:36 | Reagovat

máš snad jiné predstavy o "urostlém" těle? ;-)

3 terik terik | E-mail | 19. dubna 2006 v 8:40 | Reagovat

my Češky určitě (Číňanům asi stačí méně :-))) P.S.: mě zase zarazila ta "bílá" barva - po půl roce v Latinské Americe?!:-)

4 David David | 24. dubna 2006 v 23:26 | Reagovat

Proti Tibeťanům byla naše těla opravdu sněhobílá ............... ehm.... a urostlá ;-)

5 serafX serafX | Web | 1. července 2008 v 14:43 | Reagovat

Urostlé tělo je prostě urostlé tělo.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama