Březen 2006

pondělí 6.3. Lijiang, Dragons pool

26. března 2006 v 23:07 | David |  Hongkong a Čína 2006
Dneska jsme chtěli vylézt na "peak" - nějaký kopec za Dalí. Je to stejný hřeben jako sobotní Cang shan - i začátek treku stejný, pak se ale nejde traverzem po chodníčku, ale šplhá se dál až do výšky přes 3500mnm. Nic víc jsme o tom nevěděli, navíc se od rána nakopcích váleli mraky, tak jsme náš výstup vzdali a hned ráno odjeli z Dalí do Lijiangu. I když měl bus podle LP projíždět centrem, museli jsme dojít do agentury, kde nám prodali lístky a zavolali řidičovi, aby do centra opravdu zajel. Jinak totiž projíždí okolo - to by jsme se asi načekali. Chtěli jsme ještě dneska dojet až do Qiao Tou (proč uvidíte zítra), ale prý už odpoledne nic nejde, tak jsme se nechali odchytnout naháněčkou do hostelu "57" za 10 juanu/os a odpoledne udělali výlet na Dragons pool. Je to park s jezírkem, pěkným mostem, pár altánky a jinými čínskými domečky. Opět se nám nechtělo platit nehorázných 60/os, ale tady se hlídačky u vchodu uplatit nenechaly (možná proto, že tam byly dvě). Vydali jsme se tedy před jižní vstupní bránou doprava do kopce okolo plotu po prošlapaných cestičkách a přemýšleli, kde by jsme přelezli plot. Šli jsme dál do kopce, až jsme se dostali na vyhlídku na kopci na východ od parku a na pěkných upravených schodech jsme zjistili, že už jsme vlastně v parku. Vyhlídka byla opravdu pěkná, v dálce se tyčí 5500m vysoký Julong Xueshan. Pohled přes mostík dole od jezýrka je úplně pohlednicový. Večer jsme zašli do centra na večeři. Lijiang je až kýčovitě pěkný a čistý. Večer to tu opravdu žije - číňani se baví tím, že na sebe z hospod navzájem hlasitě zpívají. Pak zařvou něco jako "Já sou já sou já já sou". To asi znamená, teď je řada na vás. Lidi s protější hospody se nenechají zahambit, něco hlasitě zapějí, a pak zase"Já sou já sou já já sou", takže se celá ulice navzájem přeřvává.
Když jsme dnes zabrousili do jednoho Outdoor obchodu, a Pino se zeptal, proč tahle bunda stojí 300juanů a támhle v rohu s
koro ta samá 2500? Prodavačka v klidu odpověděla, ta levná je padělek. Pina její upřimnost hrozně pobavila, chodil po krámu, ukazoval na věci a ona říkala: "Padělek, padělek, padělek... tohle to je pravý, tohle zase padělek". Skoro všechny padělky značky North Face, takže jsem si jí přejmenovali na North Fake.
Už dlouho promyšlíme, jak se stihnem vrátit na zpáteční let do Hongkongu a přitom nestrávit 48 hodin ve vlaku. Vyřešili jsme to dneska, když jsme koupili na čtvrtek večer letenky z Lijiangu do Chengdu (550 juanu/os) a na pondělí ráno z Chongquingu do Shenzenu za 600, což je jen asi o půl víc, než by jsme dali za vlak.

neděle 5.3. Tři pagody, vesnička Xizhou

26. března 2006 v 22:58 | David |  Hongkong a Čína 2006
V Dali mi nefunguje GPSka! Stačí se ale vzdálit tak na 2-3 kilometry za město a zase normálně naběhne. Prý je tu nějaká vojenská základna, takže jsme pojali podezdření, že tu schválně signál GPS satelitů ruší.
Dnes jsme udělali výlet na kolech do vesničky Xizhou na břehu jezera asi 35km na sever od Dali. Cesta byla příšerná. Jelo se po frekventované silnici, na které navíc byla bouračka a auta se kolem ní mačkala do třech pruhů - hrůza. V samotném Xizhou jsme čekali nějaký klášter nebo jinou čínskou památku. Nic jsme nenašli, ale i průjezd malou čínsou vesničkou, kde turistu asi nevidí, jak je rok dlouhý, byl velice zajímavý. Zpátky jsme jeli po jiné silnici, rovnobežné s hlavní ale dál od jezera a provoz tu byl mnohem menší.
Cestou do Xizhou jsme navštívili Tři pagody. Vstup byl neskutečných 60 juanů/os, takže se Pino pokusil podplatit hlídače u východu (30 juanů za oba), aby nás pustil dovnitř - šlo to docela ztuha, ale povedlo se. Za 60 juanů to nestojí. Pagody jsou navíc hezky vidět i z venku.
Konečně jsme vypálili fotky z digitálu na CD. Po návratu do Čech měl ale Pino hrozný problémy fotky z CDčka dostat. Jednak mu ho vypálili i s nějakým virem a jednak se zdá být dvě třetiny úplně nečitelných.

patek a sobota 3. a 4.3. Golden Temple v Kunmingu, Cang-shan v Dali

12. března 2006 v 13:14 | David |  Hongkong a Čína 2006
Mame toho tolik (a obcas spatne naplanovaneho), ze se vubec nedostavam k psani deniku. Tedy alespon strucne. Patek jsme jeste stravili v Kunmingu. Chteli jsme se jet podivat na skalni mesta do Shalinu, ale po vcerejsi akci se nam nepovedlo vcas vstat. Odpoledne jsme "odflakli" vyletem na Golden Temple - ten byl ale moc pekny. Neni daleko, dostanete se tam v pohode MHD, je to docela veliky komplex v lese na jednom kopecku na severu Kunmingu. Koupil jsem si vonne tycky, ze si je v chramu zapalim a hned me odchytl jeden mnich, ke kteremu sem si musel sednout, dostal jsem od nej privesek na krk, pomodlil se za me a pozadal me o nejake penize na provoz klastera. Naznacil, ze lidi davaji tak kolem stovky, ale vic nez 30, ze me nedostal - i tak to bylo moc.
Vecer jsme se rozloucili s Nailem, ktery jede na dvoudenni trek v jungli na jihu Yunnanu - asi to bude fakt dobry, ale nemame na to s Pinem cas, takze jsme sedli na nocni vlak a prejeli do Xiaguanu odkud MHD do Dali. Malebne mestecko na brehu velkeho jezera obklopene kopci. Hned ten den jsme jeste udelali vylet na Cang-shan. Je to asi 11km dlouhy chodnicek po vrstevnici, ktery kopiruje nadherna udoli. Na zacatku je sedackova lanovka, na konci kabinka, ktera vas zase sveze zpet do udoli. Nam se ale nechtelo platit a vydali jsme se nahoru pesky. Po ceste jsme si ale vsimli, ze v jednom miste jezdi sedacky tak nizko, ze neni problem na ne naskocit... to nam vylet prijemne ulehcilo a zpestrilo. Po ceste jsme narazili na odbocku na jeskyne Feng Yan Dong, kam jsme se za jeden juanek mrkli. Bylo to ale docela o strach, jestli tu nekdy budete, tak se na jeskyne urcite podivejte. Schvalne, jestli budete mit odvahu prejit jeden uzky chodnicek bez zabradli nad docela velkou propasti. Me jsme do toho nesli. Zpatky do udoli z konce cesticky jsme sli zase pesky a stopli si mikrobus zpet do Dali.

ctvrtek 2.3. Kunming, vylet na Xi Shan

5. března 2006 v 16:40 | David |  Hongkong a Čína 2006
Vzbudili nas v sedm. Venku je zase pekne hnusne (vcera poprve svitilo slunicko a my jsme skoro cely den prosedeli v autobuse). Do Kunmingu jsme dorazili pred devatou. Na to, ze je Kunming 1900m.n.m, je tu docela teplo (takovych 15). K snidani jsme dali na ulici vyborne, masem plnene knedlicky varene na pare. Stoji 3 juany, ale chteli nas natahnout na 5 juanu. Ubytovali jsme se v hotelu Kunhu. Recepce vypada docela honosne, pokoj za 25 juanu/os (v cene bude i snidane) uz hur, nejhur jsou na tom ale zachody, ktere jsou turecke a jsou mezi nimi jen asi metr dvacet vysoke zidky bez dveri. Nevim, jestli se mi bude chcit takhle verejne konat svoji velkou potrebu. Odpoledne jsme udelali vylet na horu Xi Shan, ktera je za jezerem Dian Chi asi 15km z centra. Prosli jsme si tady Dragon's gate: komplex chodnicku a tunylku ve strme skale, pekne baracky, mozna nadherne vyhledy, kdyz teda neni mlha. Vstup je 30 juanu (ne jak tvrdi LP 20). Studentskou cenu jsme neukecali, tak jsme alespon koupili pro nas tri jen dva listky, na trhace u vchodu jsme udelali smutny oci a bylo to. V hnusnym pocasi to stejne nebylo nic moc. Naladu nam zvedla az navsteva dvou taoistickych chramu (to slovo zni zbytecne honosne) Tai Hua a Hauting Temple, ktere se nam opravdu libily. Krasne zahrady, kroucene strechy, ohromne sochy taoistickych bohu. Dokonce zpozamraku na chvilku vykouklo slunicko. Vecer jsme v Kunmingu skocili do internet cafe. Stalo 2 juany/hodinu a bylo ohromne - minimalne 3 mistnosti, v kazde pres sto pocitacu, skoro u kazdeho cinan parici nejakou hru. Na veceri jsme skocili do restaurace Happy Fish, kde za vstup 19 juanu jite a hlavne i pijete pivo, co hrdlo raci. Kolem dokola jsou svedske stoly se zeleninou, nudlema, ryzi a taky sirovym masem. Na stole mate varic a nadobu s vodou, kde si vse sami uvarite. Do masa jsme se ale radeji nepousteli, ono taky nevypadalo buhvi jak vabne, spoustu veci jsme vubec nepoznali. U pivka jsme pak vyrdzeli az do pul desaty, kdy nas uz jako posledni museli vyhodit. Dali jsme i mistni palenku (Bajzo nebo tak nejak -odhaduju tak na 30-35%) a uz v docel dobre nalade vyrazili do dalsi hospody. Skoncili jsme na jedne diskotece, do postele jsme se dostali az po treti hodine rano.
Dnes jsme take poprve menili USD, ktere mame z Cech na juany. V Bank of Cina nam dali kurz 7.95 juanu za jeden dolar, a to bez dalsich poplatku - to se nam zdalo docela dobry.

streda 3.1. cesta do Nanningu

5. března 2006 v 13:30 | David |  Hongkong a Čína 2006
Dneska jsme se nutne potrebovali dostat vcas do Nanningu, aby nam neujel vlak do Kunmingu v 18:10, na ktery uz mame koupene listky. Prvni bus z Ping'anu jede podle pruvodce a podle tabule na zastavce v 7:20, podle zensky z hotelu v 7:30, nakonec jezdi v 7:40 (nastesti, byli jsme tam v 7:22 a bali se, jestli nam uz neujel). Cesta probehla hladce. Jednim busem do Longshenu (6,50 juanu, 40 minut), dalsim do Guilinu (17 juanu, 3 hodiny, kdyz jsme ho potkali s prvnim busem na silnici z Longshenu, oba zastavili aby jsme si mohli presednout), a do Nanningu (4 hodiny, 88 juanu)komfortnim busem se stevardkou, ktera nas nejdriv privitala tim, ze do mikrofonu chvilku "shui-shai-jua-ti-ping-shi-shui"-ovala, rozdala svacinku a cinske noviny do Kunmingu. Autobusak v Nanningu je snad 10km od vlakoveho nadrazi, takze jsme museli MHD. Kdyz nas v autobuse videla jedna cinanka, jak se zmatene rozhlizime a snazime se zjistit, kde vystoupit, rekla nam plynulou anglictinou, ze vidi, jak jsme mimo, a ze nam rekne, az budem u nadrazi. Meli jsme jeste skoro dve hodiny, tak jsme s ni skocili na pokec a dva hamburgery (za pouhych 5 juanu za jeden) do MacDonaldu - pripadali jsme si jako exoti, vsichni na nas cumeli, jako by nas snad pred tim nikdy nevideli. Do vlaku jsme nastopili pul hodiny pred odjezdem. Na prvni pohled to tam vypada jeko ve vezeni a chlivky s palandama jako cely. V nasi cele jsme byli 4 a tak tak jsme se vesli s batohama do ulicky. Lehatka jsou pohodlne a hlavne dost dlouhe. Dali jsme u stolku u okynka karty, udelali si instatni nudle (ve vlaku je zdarma horka voda, a kdyz nam v deset zhasli, zalezli jsme na kute.
Nas pruvodce docela keca s cenama. Treba bus Guilin-Longshen stoji 17 a ne 12-15 jak tvrdi Lonely Planet . To by se jeste dalo prominout, ale vstup na ryzove pole 50 juanu misto 30, to uz je blby.

utery 28.2. ryzova policka: Dragon's backbone rice terraces

3. března 2006 v 20:00 | David |  Hongkong a Čína 2006
Privstali jsme si na osmou, ze v devet vyrazime na bus. Neil se do osmi ctyriceti nehybal, tak jsme nevedeli, jestli jede s nama nebo ne, ale pak vstal a behem 15 minut byl zbaleny. V autobuse do Guilinu jsme odchytli cinanku Evu, kterou jsme prekecali, aby nam pomohla najit nadrazi a koupit na listky na zitrejsi lehatkovy vlak (tzv. hard sleeper) Guilin - Kunming. I ona po Guilinu docela bloudila. Listky ale mame, do Kunmingu vyrazime zitra v 18:10. Za 17 yuanu jsme se svezli autobusem do Hepingu a tam ukecali taxi do Ping'anu na 30yuan. Ping'an, ve kterem jsme chteli spat, je mestecko ve strani mezi terasovymi ryzovymi policky. Do cele oblasti se podle Lonely Planet plati vstup 30 yuanu, takze jsme odmitli nabidku jineho taxikare, ze nas za 150 proveze vsechny bez vstupu. Za vstup se ale uz dva roky plati 50 yuanu, takze to nakonec vyslo docela draho. Hned u vstupu do vesnice nas odchytla nejaka zenska a odvedla si nas do sveho hotelu. Pokoj s peknou vyhlidkou ale bez koupelny stal 10yuanu/os. Odpoledne jsme stihli asi 2 hodinovy okruh pres vyhlidku 1 a vyhlidku 2. Nemeli jsme moc pekne pocasi, ale hlavne ze neprselo. Terasy policek jsou nadherne, na vsech kopcich kolem vytvareji pravidelne vrstevnice. Vecer jsme dali v nasem hotelu veceri a zahrali jsme si karty. Je hrozna kosa, asi jen par stupnu nad nulou a hotel nema vytapeni. Majitelka nam ale dala pod stul misu s doutnajicim drevenym uhlim, coz bylo velice prijemne! Na spani kazdy vyfasoval dve teple deky, ale stejne jsem v noci trochu klepal kosu.
Co to hardsleeper? Lehatkovy vlak, kde je na jedne strane ulicka ze ktere je volny pristup do bunek s tremi patry lehatek na kazde strane. Bunky jsou bez dveri, kdyz prochazite ulickou, tak na kazdeho vidite. Nejvyssi patro je nejlevnejsi, spodni lehatko je nejdrazsi, rozdil je ale jen kolem 10 yuanu. 14-ti hodinova pres 800km dlouha cesta Guilin-Kunming stoji na prostrednim luzku 175 yuanu.

sobota 25.- pondeli 27.2. Yangshuo - piskovcove homole

2. března 2006 v 11:16 | David |  Hongkong a Čína 2006
Yangshuo nas privitalo nevice nevlidne. Celou noc prselo a rano nas do te hrozne zimy vykopli ospaly z autobusu. Bylo ale krasny, jak v mlze prosvitaly ohromne piskovcove homole, kterych je tady kolem dokola jak ... proste hodne. Jeste s jednim anglicanem Neilem jsme pred osmou hodinou probudili recepcni Lisa's hostelu a ukecali cenu z 30 na 15 juanu na noc. Pokoj je sice velky, ale je tam neskutecna zima (11 stupnu) a vlhkost (myslim, ze 99%). Pino zacal projizdet kanaly na televizi. Na jednom zrovna zacinal zaznam hokeje Cesko-Svedsko ... neskutecny stesti.Po prohranem zapasu jsme se nachvilku natahli a probudili se az v pul druhy. Odpoledne jsme si stihli jen procourat zamraceny Yangshuo a vylezt na jednu malou homoli primo ve meste - Xilang Shan. Vecer jsme skocili na pivko do Jimmy's baru a se servirkou Spring jsme hrali jednu chlastaci hru s kostkama, dokud neprisel zarlivy manzel - ouha.
V nedeli jsme si privstali na pul devatou (chteli jsme vstavat v sedm, ale nejak se nepovedlo - svedli jsme to na casovy posun), pujcili si za 20 janu dve kola a vyrazili na vylet k rece Yulong. Cesta podel reky mezi piskovcovymi homolemi byla okouzlujici - ani nam tolik nevadilo, ze byla hrozne bahnita. Cestou zpatky jsme dokonce trochu zmokli a prijeli jsme uz za sera cely od bahna, protoze blatniky to proste nejak nepobiraly. Byl to ale velice prijemne straveny den. Na rece se lidi vozili na bambusovych raftech - neustale nam je po ceste nekdo vnucoval a asi by to ani nebylo moc drahy. Jednou jsme si vlezli na zaparkovane rafty (spis takove pramy) a dali si svacinku.
Dokonce prijela na dalsim bambusaku zenska a prodala nam velky pivo (650ml) za 5 juanu. Cestou jsme projizdeli malymi vesnickami, kde jsme potkavali domorodce zenouci vesnici dobytek. Parkrat jsme videli jak mistni na malem stolku na ceste jen tak hraji nejake karty, jednou vedle stolku lezel svazany mrtvy pes - ze by ho nechavali ulezet na pondelni obed? Dojeli jsme az do Baishy (tam jsme na trhu zkusili snist neco co vypadalo jako razitka - takovy kolacky ze zdrclyho testa po pul juanu a za 2 juny vybornou zeleninovou nudlovo polivku) a vraceli se po druhem brehu reky. Cesta vedla mezi policky na brehu reky. Motali jsme se mezi remizky a jezdili po zidkach mezi policky - takova jizda zrucnosti. A toho bahna! Byli jsme radi, kdyz jsme se vratili na "silnici" na druhe strane reky. "Zakecali" jsme se s jednou cinankou - vubec jsme si nerozumeli, ale alespon nam pomohla oloupat a snist neco, co jsme dostali od Spring - nikdy jsem to nevidel, vypadalo to jako dyne tvaru ohromne hrusky a vevnitr byl grep nebo neco, co tak chutnalo. Do Yangshuo jsme se vraceli za deste, takze jsme pak museli zabahneny veci oplachnout ve sprse. Schvalne, jestli to v nasem studenem a vlhkem pokoji uschne.
Pondeli: Zase prsi celou noc, hezky se v tom usina, ale pres den to stoji za prd. Vstali jsme az v pul dvanacty. Asi do trech hodin jsme se flakali na hostelu. Kecali jsme s Neilem a s Dianou - venezuelkou, ktera zila 3 roky v Praze a docela vali cesky. Taky jsme nachvilku sedli na Internet, ktery je primo v hostelu, stoji 3 juany, ale je hrozne pomaly. Kdyz to po treti hodine vypadalo, ze uz nebude prset, vyrazili jsme vsichni ctyri na kolech na Moonhill - kopec s ohromnou dirou, ktera vypada jako vychazejici mesic, od Yangshuo necelych 10km. Vstup stoji 9 juanu.
Cestou nahoru s nami sla pani s taskou s pitim, ktere nam neustale vnucovala. Byli jsme tam sami a pani byla dost neodbytna, takze Neil nakonec jednu flasku vody koupil - samozrejme s vysokohorskou prirazkou. Vylezli jsme az na samy vrchol, kam se normalne nechodi a cesta podle toho taky vypadala. Po desti byla pekne uklouzana, takze se Neil na bahne hezky natahl, pak chudak jeste dvakrat na schodech kousek pred koncem. Cestou domu jsme samozrejme zmokli. Vecer jsme s Neilem zasli do nejake hospudky na veceri a dali si par pivek. Vypada to, ze s nama pojede na ryzova pole, kam vyrazime zitra. Vecer jsem jeste skocil na Internet, ze dam na blog nejake obrazky. Nebyla to sranda, pracovat s Photoshopem v cinstine - vysvetlit mu, ze chci urcit rozliseni v pixelech a ne v centimetrech jsem nejak obesel, ale najit v menu, kde se priostruji obrazky bylo nad me sily. K tomu vsemu si chlap vedle odchchla a klidne si odplivne na zem. Nastesti spousta klavesovych zkratek funguje stejne.