středa 7.12. Jeskyně v Semuc Champey

21. prosince 2005 v 1:33 | David |  Guatemala 2005
Hostel Las Marías dnes od 10 hodin pořádá výlet do jeskyň v Semuc Champey, které jsou odsud necelý kilometr proti proudu. Cena je 30Q a je v tom vstup, průvodce i půjčení kruhů na splutí po řece zpět k hostelu. Prý se v jeskyních kus jde a kus plave ve vodě, takže jsem si vzal jen plavky a pak jsem docela úpěl, když jsem šel po štěrkové silnici jen tak naboso - sandály už nemám, pohorky jsem si brát nechtěl. U vstupu ale bylo možné se přezout do jiných bot - nabízeli tam nějaké erární. Nejdřív to vypadalo, že na mě zbydou jen dámské gumové lodičky - zkusil jsem si je a prý mě hrozně slušely. Naštěsstí jsem nakonec uhamounil jedny staré hnusné tenisky. Dostali jsme každý svíčku a vyrazili do podzemí. Nejdřív se šlo ve vodě jen po kolena, ale už po chvilce se muselo začít plavat. Bylo nás asi 12. Šli jsme v řadě za sebou a bylo hrozně srandovní, jak jsme jeden po druhém zaúpěli, když jsme se museli poprvé ponořit do studené vody. Byli tu i dva neplavci, které průvodce přes těžké úseky vozil na nafukovacích kruhách. Celá výprava trvala něco přes hodinu a všichni jsme za tu dobu pěkně vymrzli. Bylo to ale geniální. Plavali jsme se svíčkama v jedné ruce, lezli jsme po žebříkách, šplhali po lanech zkrz malé vodopády, proplavávali podvodním otvorem ve skále (nepovinné, ale dobré) a na samém konci jeskyně skákali ze skály do hluboké laguny. Tak do toho už jsem teda nešel a myslím, že každý kdo to zkusil a vylezl na skálu asi 3 metry vysokou, tak toho litoval. Když jsme se vrátili, chytali jsme každý paprsek, aby jsme se na sluníčku trochu ohřáli. Vylezli jsme taky na vyhlídku hned nad vstupem do jeskyně - to byl ten Mirador, o kterém básnila Katja! Byl mnohem nižší než ten včerejší, ale výhled z něj byl lepší. Zpátky jsme se svezli po vodě na nafukovacích kruhách. Z jeskyně jsme byli ještě dost vymrzlí, takže se každý těšil, až z vody u hostelu vyleze.Oběd v hostelu jsem si z důvodu šetření odpustil, ale dostal jsem od partičky z Guatemala City nějaký chleba, párky a fazole, takže jsem se nakonec docela najedl. Na chvilku jsem se rozvalil do hamaku (jó pohodička - napapaný bříško, teplíčko, sluníčko) a pak jsem se šel vykoupat a zaskákat si z houpačky. Docela jsem čuměl, když jsem viděl, že jeden kluk dokázal z houpačky skočit šipku. Někdy to musím zkusit taky. Ve čtyři jsem ze Semuc Champey odjel autobusem zpět do Lanquínu. Kamarádi z Guatemala City měli v Lanquínu auto a taky dnes jeli do Cobánu, takže mě ještě s jedním japoncem svezli. Prvních asi 10 kilometrů jsme jeli krokem, protože jsme na té hrozné prašné cestě plné děr a kamenů škrtali spodkem a párkrát jsme dokonce museli z auta vylézt. Zbytek už byl v pohodě. Řidič jel docela rozumně, i když mě trochu znervózňovalo, když si dal po cestě jedno pivko. V Cobánu jsem se vrátil do Casa Luna, kde už na mě čekal můj batoh. Zašel jsem na internet (tentokrát Tracy Champan, vystřídala nějaká splašená muzika) a docela brzo zalezl do postele. Před spaním jsem ale chvilku pokecal s němcem Patrikem, který tu studuje španělštinu. Je teprve na začátku a docela trpí, když s ním zkouší náš spolubydlící mluvit španělsky.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 karfijola karfijola | 21. prosince 2005 v 16:43 | Reagovat

tak tohle ti teda fakt zavidim!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama