sobota 26.11. z hranic do Queztaltenanga (Xela)

4. prosince 2005 v 2:16 | David |  Guatemala 2005
Nakonec jsem se v autobuse skroutil tak dobře, že jsem se ani netěšil, až dorazíme to Tapachuly a budu muset ven. Je to odsud na hranice s Guatemalou jen kousek a dá se tam dojet colectivem za 15 pesos. Jedou se mnou dva francouzi, takže je to trochu veselejší. Na hranicích si rekl celník o poplatek za vstup 10Q. Když jsem jel do Guatemaly z Hondurasu, tak jsem nic neplatil. Chvilku jsem po něm chtěl účtenku, kterou samozřejmě neměl, pak jsem mu začal tvrdit, že se prostě žádný poplatek platit nemusí. Koukal na mě hrozně nasraně, oba jsme chvilku mlčely (krve by se ve mě nedořezal, připadalo mi to jako věčnost) a pak mi prostě podal pas s razítkem a mě bylo jasný, že jsem tentokrát vyhrál. Se mnou se svezli i francouzi, takže to bylo hned trojnásobně vítězství. Tím to ale dneska neskončilo. Úspěšně jsme přehlíželi všechny nahaněče na turistické autobusy do Xela (čte se to Šela) za 50Q, až jsme objevili chickenbus. Hloupě jsme se nezeptali na cenu a docela se zděsili, když po nás někde v půlce cesty chtěli taky 50Q! Francouzi drželi se mnou a docela drsně jsme se s výběrčím hádali. Skončilo to tak, že nás vysadí na nějaký křižovatce, odkud už si něco chytnem. Chtěl za první půlku cesty 20Q, ale dali jsme mu každý jen 10Q, s tím, že to prostě 20 stát nemůže. Kupodivu se pak ani nevztekal, takže to vypadá, že to opravdu mělo stát jen 10Q.Nejdřív jsme jeli s jedním amigem asi kilometr na korbě, pak jedním chicken busem asi 7km, pak konečně přímý ale neskutečně narvaný chicken bus až do Xela. Neměl jsem si ani kam dát malý batoh (velký se vezl na střeše), tak jsem ho prostě přivázal za popruhy za držadla u stropu a sám jsem stál v rozkroku někomu, kdo seděl přes uličku levou půlkou zadku na levé sedačce a pravou půlkou na právé. V Xela jsem se s francouzi rozloučil, jedou až do Panajachel, a vyrazil pěšky do centra. Je to asi 2,5km a bylo docela vedro, takže jsem byl rád, když jsem konečně dorazil k hostelu Casa Argentina, kde budu spát ve společně ložnici za 20Q. Hostel vypadá hrozně sympatický, ostatní lidí už mi tak sympatický nepřijdou, ale třeba si zvyknu. Na jídlo jsem zašel do jedné Mayské restaurace (Maya Café na rohu 13 avenue a 5 calle). Za 20Q jsem dostal docela slušnou porci masa, pěknou oblohu a limonádu zdarma. Zašel jsem se podívat na hlavní náměstí, ale je zrovna v rekonstukci, takže za plotem. Xela se mi začala líbit až, když jsem tu objevil internet za 4Q/h, a taky jsem tam docela dlouho vytuhnul. V půl devátý večer jsem se konečně dovolal Carol (do tý doby to jen tůtato a nic to nedělalo), ale akorát mi to zkazilo náladu. Jednak jsem ji probudil, takže mluvila trochu z cesty, navíc říkala, že zase na mě nebude mít moc času. Prý jen tak na oběd nebo večeři a kvůli tomu se asi na můj poslední víkend do Guatemala City hnát nebudu a raději se zajedu podívat do hor na sever od Xela. Uvidíme se snad poslední den před mým odletem. Mám z toho náladu pod psa, navíc je tu večer ukrutná zima a docela fouká vítr, takže jdu raději brzo spát.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama