neděle 4.12. trh v Chichicastenangu

14. prosince 2005 v 2:41 | David |  Guatemala 2005
Ráno jsme vstali podle plánu a ještě za tmy jsme se s těžkými batohy plazili nahoru ke kostelu, odkud jezdí autobus do Guatemala City. Všiml jsem si kousek nad obzorem souhvězdí velkého vozu, který jsem tu ještě nikdy neviděl. Asi je tu na podzim vidět jen tesně před východem slunce. Polárka je tady na 15. rovnoběžce asi nízko, takže zůstala schovaná za kopcem. Na autobus zrovna nakládali velké pytle se vším možným, takže jsem si raději vzal svůj batoh do autobusu a dal si ho na sedačku. Po cestě do kopců směrem na Santa Clara(narvaný autobus tady musel jet na jedničku) mi ale výběrčí batoh sebral, zmizel s ním v zadních dveřích a za jízdy ho přivázal na střechu, snad! Docela se mi ulevilo, když jsme na Los Encuentros přesedali do kamionety na Chichicastenango a batoh na střeše opravdu byl. Čekal jsem, že střed Chichicastenanga bude během trhu narvaný k prasknutí. Naštěstí to tak hrozné nebylo. V pohodě jsem se i se svým maxibatohem prodral přes tržiště a ubytoval jsem se za 30Q (ukecáno z 35Q) v hostelu El Telefono. Bydlím v pokojíčku na terase s výhledem na hřbitov. Už na první pohled je takový neobyčejný s ohromnými barevnými náhrobky, prostě nádhera! Na trhu jsme s korejcem strávili přes dvě hodiny. Ceny jsou tu podobné jako v Santiagu, skoro vše se dá ukecat na míň než na polovičku, jenom musíte svojí první nabídku hodit hodně nízko, protože obchodníkova cena je naopak hrozně vysoko. Je tedy normální na cenu 200Q, říct, že dám jen 40. Takový typický strýček Skrblík. Proběhne dlouhé vyjednávání, on chce 150, já dám maximálně 50, on sleví na 120, já víc nedám, odcházím, on sleví na 100, nakonec se cena ustálí třeba na 90Q, 80Q. Pak mi někdo řekne, že se to dá koupit i za 50Q! Po vyčerpávajícím obchodování jsme si s korejcem udělali krátký výlet na posvátné místo Pascual Abaj, ale bylo to zklamání. Nebylo tam nic zajímavého: pár otravných prodejců suvenýru a chlap s ženskou, kteří zrovna prováděli rituál obětování... tedy jen nějaké jídlo, které zapálili hrstí svíček. My jsme dali na tržišti oběd za 15Q (takhle obětuju jídlo já),Sunj si vyzvedl u mě v pokoji věci a odjel. Teď už vlastně ani nevím kam, asi měl namířeno do Antiguy. Na chvilku jsem se rozvalil na postel, přeci jen jsem po tom dneším vstávání docela unavený. Chvilku jsem si zkoušel spravit utrženou šňůru od sluchátek od palma, ale bez úspěchu, takže jsem chvilku poslouchal muziku jen z palmího pidirepráčku, než si kluk odvedle pustil docela nahlas nějaký techno. Vyrazil jsem tedy raději na Internet. Chtěl jsem se vrátit ještě za světla, protože z naší terasy je určitě pěkně vidět západ slunce, ale samozřejmě jsem to nestihl. V pološeru a už za docela velké zimy jsem na terase napsal pár pohledů (dorazí asi až pár týdnů po mě) a docela brzo vytuhnul. Zítra mě čeká náročný přejezd do Cobánu. Už dlouho přemýšlím, jestli pojedu směrem na sever na Santa Cruz del Quiché a pak silničkou přes horské vesničky, což by bylo určitě hrozně zajímavé, ale podle toho, co píšou v průvodci nebo co mi říkali ostatní, je velké riziko, že bych někde zůstal den nebo dva bez dopravy a třeba musel stopovat. To mi přišlo s mým velkým batohem jako zbytečný risk, a tak jsem se rozhodl to vzít přes Guatemala City - což nakonec bude taky určitě zajímavé, mnohem delší, dražší, ale určitě rychlejší.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama